Spolek přátel Národního divadla Brno

Výroční členská schůze Spolku přátel NdB s prezentací výroční zprávy za sezonu 2025/26 se koná v pátek 19. června 2026 od 16 hodin v Mozartově sále divadla Reduta.

Od 16.30 hodin navazuje koncert vokálního kvintetu Ensemble Frizzante, na který srdečně zveme i širokou veřejnost. Vstupné je dobrovolné.

Vokální kvintet Ensemble Frizzante má za cíl objevovat zapomenuté skladby a nevšední propojení lidského hlasu s hudebními nástroji. Vznikl v roce 2015 jako soubor profesionálních zpěváků z předních brněnských sborů (Sbor opery Národního divadla v Brně, Český filharmonický sbor Brno a další). Od svého založení organizuje každoroční cyklus koncertů v Brně, v roce 2026 představuje brněnskému publiku významné české kytarové osobnosti. Ročně vystoupí na 10 až 20 koncertech po celé České republice, vystupoval na festivalech v Rakousku a na Slovensku. Pravidelně spolupracuje s předními českými umělci (Markéta Cukrová, Lukáš Sommer, Roman Hoza, Ondřej Múčka, Roman Patočka, Lukáš Sommer a další). Soubor aktuálně vystupuje v obsazení Eva Daňhelová, Veronika Slavíčková, Petr Pytlík, Jakub Herzan a Martin Kotulan.

Program koncertu:
Mezi Bohem a člověkem
Jan Novák: Missa Philadelphiae Kyrie
Cancionero de Upsala: Yo me soy la morenica
Orlando di Lasso: Veni in hortum meum
Reger: Nachtlied
RECITACE
J. Novák: Missa Philadelphiae Gloria
C. Monteverdi: Pulchrae sunt genae tuae
W. Walton: Set me as a seal upon thine heart
RECITACE
J. Novák: Missa Philadelphiae Sanctus, Benedictus
Moody: Canticum canticorum II
RECITACE
Gjeilo: Ubi caritas
Billings: Rose of Sharon
Bairstow: I sat down
Missa: Agnus dei

Vážení posluchači,
dnešní večer jsme nazvali Mezi Bohem a člověkem. Tento prostor „mezi“ je prostorem modlitby, poezie, hudby – a také ticha. Je to prostor, kde se lidské slovo obrací vzhůru a kde odpověď často přichází beze slov. Je to prostor, kde se utváří náš vzájemný vztah s Bohem.
Základní osu programu tvoří části z Missa Philadelphiae Jana Nováka – současného českého skladatele, který dokázal propojit latinskou liturgickou tradici s moderním hudebním jazykem. Jeho Kyrie, Gloria, Sanctus, Benedictus a závěrečné Agnus Dei rámují celý večer jako oblouk bohoslužby.
Mezi jednotlivé části mše vstupují skladby různých epoch, které spojuje téma vztahu – vztahu člověka k Bohu, ale i člověka k člověku. Duchovní rozměr se zde často prolíná s jazykem lásky, jak jej známe z biblické Písně písní.
Renesanční mistři – Orlando di Lasso a Claudio Monteverdi – nám připomínají dobu, kdy hudba byla především službou slovu. Jejich zhudebnění veršů plných obrazů, vůní a něhy otevírá svět, kde je lidská láska odrazem lásky božské. Podobně i anonymní píseň z Cancionero de Upsala přináší prostou, ale hlubokou výpověď o identitě a touze.
Romantický hlas Maxe Regera v Nachtlied přináší usebrané spočinutí v Bohu, zatímco William Walton ve své skladbě Set me as a seal upon thine heart znovu otevírá téma věrnosti a neochvějné lásky. John Bairstow (I sat down), norský skladatel Ola Gjeilo (Ubi caritas) či americký autor William Billings (Rose of Sharon) ukazují, že duchovní hudba je živým organismem, který promlouvá napříč staletími i kontinenty. John Moody ve svém Canticum canticorum II navazuje na mystickou tradici a propojuje starobylý text s moderní zvukovostí.
Recitace, které zazní mezi hudebními bloky, nám umožní zastavit se u samotného slova – u poezie, z níž hudba vyrůstá. Slovo a tón se budou vzájemně osvětlovat, doplňovat i ztišovat.
Dnešní program není pouze sledem skladeb. Je cestou. Cestou od lidské prosby k důvěře, od obrazu lásky k jejímu tajemství, od hlasu jednotlivce ke společnému „my“. V prostoru mezi Bohem a člověkem totiž nevzniká jen dialog – vzniká vztah.
Přejeme vám večer plný soustředění, vnitřního klidu a radosti z hudby, která spojuje nebe se zemí.