Spolek přátel Národního divadla Brno

PdF ke stažení: Zpravodaj SpNdB 2025-02 unor.pdf

Vážení a milí členové Spolku přátel Národního divadla Brno,

příznivci a milovníci opery, baletu a činohry,

v nejkratším měsíci v roce se sice nekoná žádné spolkové setkání, již nyní Vás ale zveme na březnovou besedu, která se uskuteční v pondělí 24. března 2025 od 18 hodin v Mozartově sále divadla Reduta. Naše pozvání k debatě přijali umělecký šéf Janáčkovy opery Jiří Heřman a dramaturgyně opery Patricie Částková.

Premiéry

            V únoru obohatí repertoár Národního divadla Brno dvě nové inscenace. Tou první je Pucciniho opera Manon Lescaut, jejíž premiéra se uskuteční v pátek 7. února 2025 v 19 hodin v Janáčkově divadle. Příběh krásné Manon a jejího milence rytíře des Grieux je u nás známý především z divadelní hry Vítězslava Nezvala, Pucciniho opera vychází z původní předlohy – románu abbé Prévosta z roku 1731. Na scéně Janáčkova divadla ji připravuje kmenový režisér Činohry NdB Štěpán Pácl, pro nějž je to první režijní setkání s operou. Hudební nastudování patří dirigentovi Ondreji Olosovi. V hlavních rolích se představí Jana Šrejma Kačírková a Linda Ballová jako Manon, Mykhailo Malafii a Peter Berger v roli Renata des Grieux, Jiří Brückler jako Lescaut, Zdeněk Plech jako Geronte di Ravoir a další. Inscenační tým představil svůj pohled na Manon 29. ledna 2025 na předpremiérovém kukátku, jehož záznam lze shlédnout na YouTube kanálu Janáčkovy opery. Další termíny 9. 2. 2025 v 18 hod., 1. 3. 2025 v 17 hod., 9. 3. 2025 v 18 hod., 2. 4. 2025 v 19 hod. (s diskusí po představení), 20. 4. 2025 v 17 hod., 11. 5. 2025 v 18 hod.

            Druhá únorová premiéra bude patřit činohře. Komedii Mešita napsali svému souboru na míru ředitel NdB a režisér v jedné osobě Martin Glaser s dramaturgyní Olgou Šubrtovou. Nabídka sponzorského daru od zahraničního investora výměnou za povolení postavit mešitu vyvolá v malé jihomoravské obci bouřlivý spor. Hrají Tomáš David, Petr Bláha, Bedřich Výtisk, Petra Lorenc, Martin Sláma, Pavel Čeněk Vaculík, Hana Briešťanská a Petr Kubes. Světová premiéra se uskuteční 28. února 2025 v 19 hodin v divadle Reduta, veřejná generálka o den dříve v 10 hodin, další termíny zatím 1., 8. a 17. března 2025.

Program NdB

            Opera

            Janáčkova opera hraje kromě premiérového titulu Manon Lescaut oblíbený dětský titul Hurvínek prodává nevěstu (2. 2. 2025 ve 14 a v 18 hodin a 3. 2. 2025 v 10 hod. v divadle Reduta), během jarních prázdnin se pak lze potěšit s Veselou vdovou (11. 2. 2025 v 19 hod. v Janáčkově divadle), než operní soubor odjede na zájezd do Dubaje s představením Evžen Oněgin. Závěr měsíce po návratu bude patřit Jakobínovi: 26. 2. 2025 v 19 hod. v Janáčkově divadle. Dopoledne se lze na tuto operu připravit během Kroku za oponu (26. 2. 2025 v 11 hod.).

            Balet

            Baletní soubor odjede společně s operou na zahraniční zájezd do Dubaje, kde odehraje šest představení klasického titulu Bajadéra. To ale až v polovině měsíce; 1. 2. 2025 v 18 hod. vystoupí v repríze Labutího jezera mimořádní hosté Ksenia Ovsyanick a Alejandro Virelles. 3. 2. 2025 se v 19 hod. v Redutě naposledy hraje titul juniorského baletního souboru NdB2: Silent Woods / Capriccio / For2. Již v březnu čeká juniorský soubor nová premiéra (Program 6), a tak si poslední uvedení rozverného 5. programu nenechte ujít. 22. 2. 2025 se v 19 hod. vrátí na jeviště Janáčkova divadla baletní večer s názvem Bdění, který prezentuje tvorbu předních současných choreografů Jiřího Kyliána a Nacha Duata. Bdění bude uvedeno v nové podobě, původně zařazenou choreografii Waves nahradí Duatova Gnawa, kterou jsme již v Brně měli možnost obdivovat před lety jako součást baletního titulu 4 Elements. Podle Kyliánovy choreografie Sleepless je celý večer pojmenovaný a poslední část tvoří White Darkness opět od Nacha Duata. Za svůj výkon v této inscenací byla primabalerína Emilia Vuorio nominována na Cenu Thálie.

            Činohra

            Činohra NdB uvede před premiérou Mešity na konci února celkem 28 titulů: komedii Bez roucha – 19. 2. 2025 v 19 hod. v Mahenově divadle; ztřeštěnou novinku o fiktivním brněnském dirigentovi Brněnské metro – 20. 2. 2025 v 19 hod. v divadle Reduta; Brněnské pověsti pro děti – 14. 2. 2025 v 11 hod. v divadle Reduta; Beckettovu slavnou hru Čekání na Godota s Petrem Kubesem a Michalem Bumbálkem – 1. 2. 2025 v 19 hod. v Mahenově divadle; filozofické monodrama Déšť, v němž rovněž exceluje Petr Kubes – 6. 2. 2025 v 19 hod. na Malé scéně Mahenova divadla; hravé představení Edison! – 1. a 23. 2. 2025 ve 14 hod. v divadle Reduta; Shakespearova Hamleta s Tomášem Davidem v titulní rol – 4. 2. 2025 v 19 hod. v Mahenově divadle; drama Hana podle bestselleru Aleny Mornštajnové – 16. 2. 2025 v 19 hod. v Mahenově divadle; hořkou komedii Hodinový hoteliér Pavla Landovského – 14. 2. 2025 ve 20 hod. v divadle Reduta; Improvozovnu – 17. 2. 2025 v 19 hod. v divadle Reduta; Krvavý měsíc s brněnskými reáliemi – 4. 2. 2025 v 19 hod. v divadle Reduta; pro nejmenší diváky adaptaci pohádky Vladislava Vančury Kubula a Kuba Kubikula – 4. 2. 2025 v 10 hod.  a 15. 2. 2025 ve 14 hod. na Malé scéně Mahenova divadla; klasicistní konverzační komedii v současném kabátě Lhář – 3. a 14. 2. 2025 v 19 hod. v Mahenově divadle; protest proti domácímu a partnerskému násilí Like Lovers Do (Paměti Medúzy) – 15. 2. 2025 v 17 hod. v divadle Reduta; klasickou Jiráskovu Lucernu – 23. 2. 2025 v 17 hod. v Mahenově divadle; Majitele klíčů Milana Kundery– 17. 2. 2025 v 19 hod. v Mahenově divadle; Čapkovu velmi aktuální Matku – 6. 2. 2025 v 19 hod. a 18. 2.2025 v 10 hod. v divadle Reduta; Goldoniho komedii dell'arte Mirandolína – 22. 2. 2025 v 19 hod. v divadle Reduta; hru Noční krajina o záhadném dědictví – 7. 2. 2025 v 19 hod. v divadle Reduta; výtečnou komedii Obraz – 25. 2. 2025 v 19 hod. v divadle Reduta; Pitínského Pokojíček – 5. 2. 2025 v 19 hod. v divadle Reduta; dystopický kabaret R/Evoluce – 10. 2. 2025 v 19 hod. v divadle Reduta; populární komedii Sluha dvou pánů s Viktorem Kuzníkem v titulní roli – 10. a 11. 2. 2025 v 19 hod. v Mahenově divadle; Shakespearovu klasiku Večer tříkrálový – 9. 2. 2025 v 17 hod. v Mahenově divadle; třeskutě aktuální novinku z pera Petra Morgana Vlastenci – 2. 2. 2025 v 17 hod. a 18. 2. 2025 v 19 hod. v Mahenově divadle; hudební revui bratří Čapků Ze života hmyzu – 7. 2. 2025 v 10.30 hod. a 15. a 27. 2. 2025 v 19 hod. v Mahenově divadle; absurdní komedii Václava Havla Ztížená možnost soustředění – 9. 2. 2025 v 19 hod. v divadle Reduta; Gogolovu Ženitbu – 21. 2. 2025 v 19 hod. v Mahenově divadle.

            V rámci programu DSB+ bude 16. 2. 2025 v Redutě hostovat pražský soubor Depresivní děti touží po penězích s hrou nazvanou O polednách. Hlavní roli Ludmily Brožové – Polednové, nechvalně známé prokurátorky v procesu s Miladou Horákovou, ztvární Zuzana Bydžovská.         

Kompletní program všech přestavení včetně hostování najdete na webových stránkách divadla https://www.ndbrno.cz/program/ a na vývěskách v divadelních pokladnách.        

Zprávy výboru

Každou první středu v měsíci lze od 16 do 17 hodin v divadle Reduta v prostoru „galerie“ platit členské příspěvky a podávat nové přihlášky. Nejbližší termíny jsou 5. února a 5. března 2025. Členský příspěvek činí 500 Kč na rok, pro seniory od 65 let a studenty 200 Kč na rok. Členství ve Spolku je platné vždy na celou divadelní sezonu, tzn. až do června 2026. Zasílání tištěného Zpravodaje je zpoplatněno částkou 100 Kč na rok (v elektronické formě je zasílán zdarma na e-mail).

K 31. 12. 2024 byla aktualizována členská evidence a ti členové, kteří v r. 2024 nezaplatili členský příspěvek, byli z evidence vyřazeni. Máte-li i nadále zájem o členství, podejte si prosím novou přihlášku.

Členský příspěvek je nově možné uhradit také bezhotovostně na účet č. 2602977328 / 2010 (Fio banka), jako variabilní symbol uveďte prosím své členské číslo, do zprávy pro příjemce své jméno + letopočet 2025. Razítko do průkazu je nicméně i nadále nutné vyřídit osobně; nehodí-li se Vám termíny setkání v Redutě, ozvěte se nám prosím na e-mail spolekpratelndb@gmail.com.

Naši jubilanti v měsíci únoru (kulaté a půlkulaté narozeniny)

Vážení jubilanti, členové výboru SPNdB Vám přejí zdraví, pohodu, štěstí a slunce v duši.

Připomínáme

1. 2. 1965 se narodil tenorista Jiří Hruška. Od r. 1991 působil v Opeře Mozart, 1992–96 jako sólista Státní opery Praha. V jeho repertoáru převažují role buffo-oboru (Vašek, Skřivánek, Monostatos, Triquet atd.). Věnuje se i koncertní činnosti.

7. 2. 1990 zemřel barytonista František Roesler (*2. 4. 1914). Jako operní pěvec zahájil činnost na ochotnické Nové scéně v Brně – Žabovřeskách. Od r. 1945 byl sólistou brněnské opery, kde se stal vedle E. Hrubeše hlavním představitelem hrdinného a charakterního oboru: Přemysl, Tomeš, Vladislav, Budivoj, Bohuš, kníže Igor, Amonasro, Escamillo, Mefisto…

8. 2. 1935 se narodil basista Josef Klán. Uměleckou kariéru zahájil r. 1962 v Opavě, v l. 1963–65 byl členem olomoucké opery, od r. 1965 byl angažován v Brně. Svůj sytý hlas uplatňoval v náročných basových rolích: Purkrabí, Beneš, Sarastro, Kecal, Boris Godunova, Vodník, Malina, Filip II…. intenzivně se věnoval koncertní činnosti. Zemřel v prosinci 2012.

9. 2. 1885 se narodil rakouský skladatel Alban Berg. V l. 1904–11 studoval harmonii u A. Schönberga, který ho velice ovlivnil a jemuž věnoval svou operu Lulu. V nenáviděném prostředí vojenské služby začal Berg psát operu o tragédii vojenského sluhy na text Büchnerova dramatu z r. 1836 Vojcek. Několik divadel odmítlo dílo provést pro naprostou nezvyklost hudby i zpěvních partů. Po berlínské premiéře r. 1925 operu vynikajícím způsobem nastudovalo pražské ND (za účasti skladatele dirigoval O. Ostrčil). Operu Lulu (1928–35) podle Wedekindovy hry Berg nedokončil (†24. 12. 1935). Po smrti Bergovy vdovy dokončil instrumentaci 3. aktu rakouský skladatel F. Cerha. Obě Bergovy opery mají silný humanistický a sociálně kritický podtext.

10. 2. 1885 se narodila a 2. 2. 1945 zemřela sopranistka Doubravka Branbergrová. V r. 1906 byla angažována do ND Praha (Lidunka, Katuška, Micaela…). Souběžně se věnovala interpretaci písní. V r. 1909 odešla z ND, založila pěveckou školu. Později vyučovala na pražské konzervatoři a stala se jednou z nejúspěšnějších pedagožek.

11. 2. 1870 zemřel český skladatel Leopold Eugen Měchura (*2. 2. 1804). Studoval filozofii a práva, soukromě hudbu. Jde o jednu z nejzajímavějších a skladatelsky nejpůvodnějších osobností předsmetanovské generace. Brzy se vzdal úřednické kariéry a žil na zámečku ve Votíně. Stal se švagrem F. Palackého. Opery: Hiorba (nedokončeno), Der Schild, Marie Potocká.

11. 2. 1890 se narodil tenorista Richard Kubla (†9. 7. 1964). Studoval práva, zpěv soukromě. Od r. 1914 zpíval ve Štýrském Hradci a vídeňské Lidové opeře (v r. 1915 byla jeho zásluhou ve Vídni uvedena Foerstrova opera Eva). V l. 1919–23 byl sólistou pražského Nového německého divadla, v l. 1923–45 působil v ND. Mimo řady evropských zemí vystupoval i v Chicagu a Egyptě. Právem patřil mezi obdivované pěvecké hvězdy své doby. Z rolí: Kalaf, Turiddu, Canio, Cavaradossi, Don José, Hoffmann, Dalibor, Lukáš, Dimitrij, Albert Gregor… Existují gramofonové snímky z Aidy a Prodané nevěsty.

12. 2. 1960 se narodila sopranistka Alice Randová. Absolventka pražské konzervatoře začínala ve sboru ND Praha, od r. 1990 působila jako sólistka tamtéž. Z rolí: Zerlina, Zuzanka, Pamina, Despina, Mařenka, Terinka, Kuchtík, Karolka… 

16. 2. 1850 se narodil libretista Václav Beneš – Šumavský. Byl všestranný literát. Pro Antonína Dvořáka napsal libreto k opeře Vanda.

17. 2. 1920 zemřel barytonista Karel Král (*25. 8. 1874). Uměleckou dráhu zahájil v Berlíně, zpíval v Záhřebu, Lublani, r. 1899 hostoval v ND Praha. V l. 1900–02 a 1904–05 působil v Plzni, 1907–19 v Brně, kde se úspěšně uplatňoval v prvním oboru. Z rolí: Wolfram, Scarpia, Amonasro, Papageno, Kalina, Vladislav, Vok, Bohuš, Přemysl…

19. 2. 1975 zemřel italský skladatel Luigi Dallapiccola (*3. 2. 1904), jeden z předních představitelů dodekafonie v Itálii. Mezinárodní ohlas získala opera Vězeň (1945) na skladatelovo libreto. Skladatel si psal libreta i k dalším operám – Noční let (1940), Odysseus (1969). Také kantátě Zpěvy z vězení (1941), baletu Marsyás (1943) a dramatickému oratoriu Job (1950) je společná myšlenka zápasu člověka s něčím, co je mnohem silnější než on sám.

20. 2. 1970 zemřela mezzosopranistka Marta Krásová. V l. 1922–28 působila v bratislavské opeře (Anežka, Julie, Cizí kněžna, Marina, Dalila, Ortruda…). V r. 1928 ji Otakar Ostrčil angažoval do pražského ND. Její vysoce ceněné umění bylo výsledkem mimořádného talentu, přemýšlivosti a pracovitosti. Svými rolemi vytvořila na dlouhou dobu takřka jejich interpretační ideál: Panna Róza, Kostelnička, Kabanicha, Azucena, Carmen, Amneris, Vlasta, Ježibaba… Věnovala se rovněž interpretaci písňové tvorby.

20. 2. 1985 zemřel dirigent, hudební režisér a dramaturg Emil Křepelka. Po absolutoriu brněnské konzervatoře (skladba u J. Kvapila, dirigování u B. Lišky) byl angažován v brněnské opeře jako korepetitor a později dirigent. Souběžně vyučoval na konzervatoři a JAMU. Dále pak působil jako šéf opery v Opavě a Českých Budějovicích, později jako hudební ředitel a dramaturg Čs. televize.

23. 2. 1685 se narodil německý barokní skladatel Georg Friedrich Händel (†14. 4. 1759). Od r. 1712 žil v Londýně, kde také zemřel. Jeho dílo je rozsáhlé, jen oper složil přes čtyřicet. Kromě dalších kompozic jsou významnou složkou jeho díla oratoria, kterých napsal 30, z nichž nejslavnější je oratorium Mesiáš. Složil i korunovační hymnu Zadok the Priest, která se od r. 1727 hraje při korunovaci britských panovníků. Některé  opery: 1705 Almira, 1709–10 Agrippina, 1710 Rinaldo, 1712 Věrný pastýř, 1713 Teseo, Silla, 1720 Radamisto, 1721 Floridante, Muzio Scevola, 1723 Flavio, 1724 Giulio Cesare, Tamerlan, 1725 Rodelinda, 1726 Scipione, Alessandro, 1727 Admeto, Riccardo Primo, 1728 Siroe, Tolomeo, 1729 Lotario, 1730 Partenope, 1731 Poro, 1732 Sosarme, 1733 Orlando, 1734 Arianna in Creta, 1735 Ariodante, Alcina, 1736 Atlanta, 1737 Arminio, Giustino, 1738 Faramondo, 1739 Xerces, 1740 Imeneo, 1741 Deidamia. Händel zůstává jedním z mála skladatelů své doby, jejichž opery mohou oslovit i dnešního diváka a patří k nejhranějším barokním autorům spolu s Bachem a Telemannem.

23. 2. 1945 zemřel dirigent a skladatel Josef Charvát (*18. 3. 1884). Absolvent brněnské varhanické školy (žák L. Janáčka) začal dirigentskou dráhu jako kapelník brněnské opery (1905–12), souběžně působil ve Východočeském divadle a ve Švandově divadle na pražském Smíchově. V l. 1919–22 byl šéfem opery v Českých Budějovicích, od r. 1925 byl angažován v pražském ND. Autor oper Jaroslav ze Šternberka, Tragédie florencská.

23. 2. 1955 se narodil tenorista Miroslav Kopp. Od r. 1981 byl angažován v pražském ND, od sezony 1998/99 člen souboru plzeňské opery. Nezanedbatelná byla i koncertní činnost pěvce s Českou filharmonií a zahraničními orchestry. Příjemný, barevný tenor i sympatický jevištní zjev se prosadil v mnoha rolích: Don Carlos, Nemorino, Alfréd, Faust, Števa, Boris, Albert Gregor, Princ, Jeník, Vít, Lukáš, Junoš…

23. 2. 2000 zemřel barytonista František Kunc (*3. 12. 1909). Už během studia na pražské konzervatoři vystupoval v Operním studiu. V l. 1944–48 byl sólistou olomoucké opery (Papageno, Masetto, Valentin, Rigoletto), 1948–77 byl angažován v Brně. Byl pěvcem všestranným, poněkud zemitějšího pěveckého projevu. Nejlépe se uplatnil v české klasice i moderně.

25. 2. 1880 zemřel barytonista Vojtěch Šebesta. Vyučený kominík zpíval od r. 1864 ve sboru Prozatímního divadla, ale v r. 1866 při premiéře Prodané nevěsty byl prvním Míchou a za Smetanova vedení se vypracoval na první obor – Papageno, Masetto, Vilém Tell… V r. 1870 přešel z finančních důvodů do pražského Německého divadla (což se považovalo za zradu národa). Předčasně zemřel po záchvatu mrtvice – prý v okamžiku, kdy si doma cvičil árii Figara z Lazebníka sevillského. 

25. 2. 1905 zemřel basista František Hynek (*20. 10. 1837). Pěveckou dráhu začal jako sborista na německých scénách. Od r. 1863 byl sólistou pražského Prozatímního divadla, ale po dvou letech odešel do ciziny. Vrátil se r. 1881 a z Prozatímního divadla přešel do ND, kde působil do r. 1902. Pěvecky nevystoupil nad průměr, byl nicméně prvním Smetanovým Kecalem, Lutoborem, poustevníkem Benešem i Wolframem.

25. 2. 1925 se narodila mezzosopranistka Jarmila Palivcová. V l. 1942–44 byla angažována u Jihočeského divadla v Táboře, 1944–45 v Plzni, poté v Divadle 5. května v Praze a od sezony 1948/49 se stala sólistkou opery brněnské. Mimořádně všestranná umělkyně nejvíc vynikala v operách českého klasického repertoáru (Radmila, Ježibaba, Kostelnička…), dále se uplatnila např. jako Carmen, Amneris, Eboli. Hostovala v několika evropských zemích (v Berlíně a Vídni dostala nabídku angažmá). Významná byla i její činnost koncertní.

25. 2. 1970 zemřel Pavel Ludikar (*3. 3. 1882), basista, režisér a skladatel. Studoval práva, filozofii a pražskou konzervatoř. Angažmá získal v drážďanské Dvorní opeře, po dalších studiích zpěvu byl postupně angažován ve vídeňské Lidové opeře, v La Scale i v Buenos Aires. Jeho umění vyvrcholilo v MET (1926–32). U nás vystupoval pohostinsky v pražském ND (Mefistofeles, Figaro, Boris Godunov, Kecal) a na písňových koncertech (písně zpíval ve dvanácti jazycích).

27. 2. 1935 se narodila a 9. 2. 2020 zemřela světoznámá italská sopranistka Mirella Freni. Studovala v Bologni, debutovala v rodné Modeně v roli Micaely v Bizetově Carmen. Zpívala mnoho rolí v nejvěhlasnějších operních domech. Jednou z jejích životních rolí byla Mimì v Bohémě, se kterou také debutovala v r. 1965 v MET. Její repertoár byl rozsáhlý, stejně tak i počet nahrávek (často s Karajanem). K častým pěveckým partnerům patřili slavní tenoři – L. Pavarotti, P. Domingo, J. Carreras a také Peter Dvorský. Hrála i v operních filmech Madam Butterfly a Figarova svatba. Kariéra M. Freni byla dlouhá, rozloučila se ve svých 70 letech v r. 2005 rolí Jany z Arku v Čajkovského opeře Panna orleánská. Vděčila za ni tomu, že nezpívala role pro její hlas nevhodné. Jejím druhým manželem byl bulharský basista Nicolai Ghiaurov.

27. 2. 1965 se narodila sopranistka Anda-Louise Bogza, pěvkyně rumunského původu, která trvale žije v Praze. Studovala nejdříve v Bukurešti, později v Praze klavír, zpěv a cembalo. Po studiích začala působit v ND Praha a Státní opeře. Vytvořila zde řadu rolí a sólistkou ND byla až do r. 2023. Na zahraničních scénách zpívala zejména Aidu, Toscu, Leonoru v opeře Trubadúr a v r. 2005 poprvé vystoupila v Pařížské opeře v roli Rusalky. Od r. 2007 je držitelkou Ceny Thálie v oboru opera.  Hostovala často i v brněnské opeře.

28. 2. 1935 se narodila operní zpěvačka, mezzosopranistka Drahomíra Drobková. Zpěv studovala na brněnské konzervatoři, kde absolvovala v r. 1960. Po angažmá v Banské Bystrici a Ostravě se v r. 1983 stala sólistkou opery ND Praha, kde působila do r. 1994 a vytvořila řadu stěžejních postav v českých i světových operách. Byla oceněna za roli Azuceny a v r. 1993 obdržela Cenu Thálie za Eboli ve Verdiho opeře Don Carlos.

Z domova

22. ledna 2025 zemřel ve věku 91 let Ludvík Kotzian, dlouholetý sólista a pedagog Baletu NdB. Vystudoval obchodní akademii, po konkurzu byl v roce 1954 přijat nejprve do baletního sboru, záhy se však vypracoval na sólistickou pozici a v letech 1961–83 patřil k předním českým tanečníkům. Mezi jeho významné role patřili Romeo, Rudovous v Labutím jezeře, Crassus ve Spartakovi, Girej v Bachčisarajské fontáně nebo Mama Simona v Marné opatrnosti. Od roku 1971 působil na brněnské konzervatoři a v letech 1990–96 vedl Taneční konzervatoř. Vyučoval zde až do roku 2010. Byl zakladatelem a vedoucím Ateliéru taneční pedagogiky na JAMU, pedagogicky působil také v Bratislavě a Praze. Ludvík Kotzian byl čestným členem Spolku přátel NdB. Čest jeho památce.

Jednou větou

• 2. 2. 1725 se narodila Isabella Colbran – španělská sopranistka, první manželka Gioacchina Rossiniho.

• 11. 2. 2005 zemřela herečka Míla Myslíková (*14. 2. 1932).

• 14. 2. 1990 byl výtvarník Theodor Pištěk nominován na Oscara za r. 1989 za kostýmy pro film Valmont.

• 19. 2. 1955 zemřel Otakar Pařík, dirigent a klavírista, manžel operní pěvkyně Marie Paříkové a otec dirigenta Ivana Paříka.

• 19. 2. 1975 zemřel ve věku 73 let známý herec Stanislav Neumann.

• 19. 2. 2000 je datum úmrtí herečky Marie Glázrové (*11. 7. 1911).

• 20. 2. 1885 se narodila herečka Zdenka Baldová, manželka režiséra Karla Hugo Hilara.

• 22. 2. 1810 se narodil polský skladatel Fryderyk Chopin, zemřel ve věku nedožitých 39 let.

• 22. 2. 1750 zemřel Pietro Filippo Scarlatti – italský barokní skladatel.

• 25. 2. 1600 byla při příležitosti svatby francouzského krále Jindřicha IV. a Marie Medicejské uvedena nejstarší dochovaná opera Euridice italského skladatele Jacopa Periho. 

Ohlasy

Vlastenci

Na první letošní premiéru v NdB, která proběhla 10. ledna 2025, jsou samé velmi nadšené ohlasy a já se k nim musím přidat. Skvělá hra Petra Morgana z roku 2020 v překladu zkušeného politika a diplomata Michaela Žantovského a ve výborné režii Jakuba Šmída pojednává o zrození diktátora Vladimira Putina. Zvláštní a mrazivé sledovat na jevišti tak nedávnou historii, vlastně téměř současnost. Všechny ty postavy, které člověk zná ze zpráv - Berezovského, Litviněnka, Abramoviče,... Putina, který ještě zdaleka neřekl poslední slovo. Nejen vysokozdvižný vozík na scéně ve mně vyvolával závratě. Vynikající herecké výkony, v první řadě Tomáše Šulaje v roli Borise Berezovského a Viktora Kuzníka jako Vladimira Putina, ještě nikdy mi nepřipadali tak odporní. Žádná oddychovka, ale velmi stojí za vidění.

La bohème

Kouzelná brněnská inscenace opery La bohème se loučí. V lednu (11. a 24. 1. 2025) proběhla dvě představení této sezóny a 2. března ji čeká derniéra. Romantická opera z vánoční Paříže s nádhernou Pucciniho hudbou je sázka na jistotu. Nostalgický příběh se díky výborné režii Magdaleny Švecové a skvěle vymyšlené scéně Davida Janoška (v podstatě jen vytažením zadní stěny se podkrovní pokojík umělců promění v rušnou pařížskou ulici) neutápí v nějakém přehnaném sentimentu, celá opera je naopak, i přes smutný konec, velmi vtipná. To je kromě režie zásluha výtečných brněnských sólistů. Pokud jde o vtipné scénky, pak především Jana Šťávy či Davida Nykla a Lukáše Bařáka v alternaci s Tadeášem Hozou, kteří v rolích Collina a Schaunarda na rozdíl od Rodolfa a Marcella nejsou zatíženi svými šťastně nešťastnými láskami, a tak mají čas vymýšlet stále nové "gagy". Je jich plné především druhé dějství, ve kterém čtveřice přátel s Rodolfovou novou známostí Mimì ještě bezstarostně užívá radostí bohémského života v Paříži. Ve chvíli, kdy se na scéně objeví Musetta Doubravky Novotné, jíž padají k nohám nejen obdivovatelé na scéně, ale aspoň v duchu asi i většina hlediště, pozorný divák neví, jestli má sledovat její skvělé vystoupení, nebo spíš to, co se mezitím odehrává u kavárenského stolečku. Podobně vtipná je v prvním dějství scéna s domácím Benoitem či "košťatový" souboj v posledním jednání. Protiváhu k tomu tvoří lyrický příběh lásky básníka Rodolfa a křehké švadlenky Mimì, kterou vždy naprosto bezchybně ztvárňují fantastické sopranistky Jana Šrejma Kačírková nebo Pavla Vykopalová. Při árii Mi chiamano Mimì si pokaždé říkám, že to jsou přesně ty momenty, proč mě tak baví opera, a když se pak přidá Peter Berger jako Rodolfo s O soave fanciulla, je to dokonalost sama. Vynikající jsou rovněž oba představitelé malíře Marcella, Roman Hoza nebo Jiří Brückler. Rozverní přátelé zvážní v posledním dějství tváří v tvář očekávanému brzkému konci na smrt nemocné Mimì a zazní krásná Collinova árie o kabátu nebo Musettina modlitba. Dojemné finále, opona padá, zamáčkeme slzu a těšíme se ještě na poslední reprízu. Bude se nám po Bohémě stýskat.

Veronika Bromová

Použité zdroje

Postavy brněnského jeviště                           Webové stránky NdB

Oxfordský slovník opery                               Internetové stránky

Sociální sítě NdB a jeho souborů

Uzávěrka Zpravodaje dne 29. 1. 2025. Neprodejné, pro vnitřní potřebu vydává Spolek přátel NdB se sídlem Lidická 700/19, 602 00 Brno, IČ 48510777. Připravily Hana Veithová a Veronika Bromová. Kontakt: SpolekPratelNdB@gmail.com.

Sledujte nás i na Facebooku a Instagramu:

https://www.facebook.com/SpolekpratelNdB, https://www.instagram.com/sp_ndb/